Jdi na obsah Jdi na menu
 


Morové epidemie v obci

11. 5. 2014

 

Před radnicí v Marseille roku 1720. Poslední epidemie moru v Evr

 

Před radnicí v Marseille roku 1720. Poslední epidemie moru v Evropě.

 

Mor: 1348

 Do období zániku těžby železa spadá výskyt moru, nazývaného „černá smrt“. Zda bylo i údolí Bělé zasaženo nákazou, která postihla 1348 celou střední Evropu, není písemně doloženo. Lze to však oprávněně předpokládat, neboť se dodnes dochovalo prastaré ústní podání o "Grussn Starbe" (velkém umírání), při kterém měla padnout za oběť této hrozné nemoci velká část obyvatel údolí.

 

Mor: 1633

Další vzpomínka na dobu švédské války, přesněji řečeno na mor, zuřící v roce 1633 Jak sděluje ústní podání, studna, která ležela mezi hospodářstvím č. 253 (Josef Harich) a č. 156 (Anton Kunert, nájemce Johann Drechsler) nebyla nakažena. Protože odtud byla brána voda pro zdravé i nemocné, dostal pramen jméno „Nemocniční studna“.

 

Výše uvedený text je použit z německy psané kroniky č. 1 obce Česká Ves z let 1921 - 1945. Z kurentu přepsal Roman Janas. Do češtiny přeložila Mgr. Jana Reichlová.

 

 

Morové epidemie v Českých zemích

České země se v historii stávaly obětí moru opakovaně. Pravý mor se začal v Evropě a posléze i v Českých zemích objevovat ve 14. století. První epidemie zasáhla české území v roce 1349, poslední v letech 1711-1715, od roku 1716 se už mor na českém území neobjevil.

Epidemie

14. století

  • 1349, 1350 Nejdříve jižní Moravu, o rok později Čechy zasáhla jen malou měrou Černá smrt, epidemie, s kterou se mor po několika staletích opět vrátil do Evropy. Její důsledky byly nejničivější v evropské historii, ztráty se odhadují na 1/3-1/2 obyvatelstva.
  • 1357-1363 Druhá vlna evropské epidemie zasáhla české země citelněji. Postupně zasahovala jednotlivé kraje, některé i opakovaně. Je doloženo, že z 39 správců far na Kladsku jich zemřelo nejméně 17.
  • 1369-1371 menší epidemie
  • 1380-1382 jedna z největších epidemií, desítky tisíc obětí
  • 1390 menší epidemie

15. století

  • 1403-1406 menší epidemie
  • 1414-1415 menší epidemie, vliv na radikalizaci husitů
  • 1421 zejména v Kutné Hoře, zemřel Petr Zmrzlík ze Svojšína a Oldřich Vavák z Hradce
  • 1424 nespolehlivá kronikářská zpráva o moru v Podolsku, teoreticky by mohl být příčinou smrti Jana Žižky
  • 1425 menší epidemie
  • 1433-1434 zprávy o moru, nejspíše však hladomor
  • 1439
  • 1445
  • 1451 obětí královna Barbora Celjská
  • 1463-1464
  • 1473
  • 1482-1483
  • 1495 snad hladomor, protože pramen zmiňuje drahotu

16. století

  • 1507 dle Starých letopisů silnější než předchozí a umíraly hlavně děti a mladí
  • 1520-1521 jeden z nejhorších morů u nás, zemřel mj. Viktorin Kornel ze Všehrd

17. století

  • 1655
  • 1665
  • 1679-1680, resp.1681. Mor se v roce 1679 rozšířil z Vídně na Moravu a do jižních Čech. V roce 1680 řádil zvláště v Praze, kde dle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, téměř třetina obyvatel. Silně byly postiženy i střední Čechy, nejvíce u hlavních silnic, kde byla místy úmrtnost i přes 50%. Naopak horským oblastem se mor vyhnul. Epidemie měla asi 100 tisíc obětí, mezi nimi např. i pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna († 1694), předposlední velká epidemie, vedla k reorganizaci péče o hygienu a čistotu ulic.

18. století

  • 1713-1715, resp. už od 1711, poslední velká epidemie. Epidemie přišla roku 1713 z Uher do Rakous a Čech, roku 1714 zasáhla Moravu a doznívala ještě roku 1715. Silně byla postižena Praha, kde dle úředních záznamů zemřela víc než čtvrtina obyvatel, třináct tisíc osob. V Čechách zemřelo 200 tisíc lidí. Poté začala ve velkých městech vznikat kanalizace a výskyt epidemií byl zcela potlačen.

 

Mor v širším, resp. přeneseném, resp. historickém slova smyslu znamená jakékoliv vážné infekční onemocnění s výrazným dopadem na společnost, v moderní mluvě se v tomto významu už prakticky nepoužívá, ale ve starší literatuře a zejména ve středověkých a raně novověkých kronikách a dějepisných pojednáních je toto pojetí běžné. V užším významu pak znamená konkrétní chorobu způsobovanou bakterií Yersinia pestis. Mor se jakožto vážné onemocnění kromě lidí vyskytuje i u některých zvířat.

Epidemiologie

Onemocnění způsobuje gramnegativní tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis. Onemocnění má tři formy:

  • dýmějový mor (bubonická forma),
  • septický mor a
  • plicní mor (pneumonická forma).

Forma bubonická je na člověka přenášena blechami (druhy Pulex irritans, Xenopsylla cheopis), které se infikovaly na nakaženém hlodavci (hlavně na kryse, která však příznaky netrpí: Nemoc svého přenašeče nehubí). Po kousnutí infikovanou blechou dochází ke zhnědnutí kousance, poté se objeví boule v oblasti mízních uzlin.

Forma plicní se přenáší kapénkovou infekcí z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější. Působí velice rychle a neléčena má velice vysokou úmrtnost (až přes 90 %).

Klinický obraz

Po krátké inkubační době dochází k prudkému zvýšení teploty, doprovázenému třesavkou, bolestmi v kloubech a únavou. Pro bubonickou formu je charakteristický hnisavý zánět mízních uzlin, hlavně v tříslech a podpaží. Časem dochází k prasknutí hnisavých ložisek, což může způsobit celkovou sepsi. Plicní forma probíhá jako těžký zápal plic s velmi vysokou úmrtností. Při neléčené bubonické formě je úmrtnost kolem 60 %, při léčbě antibiotiky významně klesá. Z antibiotik jsou účinné chloramfenikol, aminoglykosidy a chinolony. V místech výskytu je též dostupné preventivní očkování.

 

Zdroj: Wikipedia

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Co k tomu říct?

Johnny,18. 1. 2017 13:36

Chudáci lidi. Proč už tenkrát nevynalezli antibiotika??? Nemuselo by se tohle stát.
HHnusná katolická církev každého jen pronásledovala. Kolik vědců bylo zničeno,
aa to jen proto že to neslučovalo s náboženstvím. Nechtěl bych žít ve středověku.