Jdi na obsah Jdi na menu
 


Založení obce

11. 5. 2014

Založení obce Česká Ves

Tak jako je mýtický letopočet 1160, uvedený v předchozí pověsti, tak je bájná také následující interpretace o vzniku České Vsi, předkládaná vrchním učitelem Johanem Sonnenbergem, která byla vydána Oblastním učitelským spolkem v roce 1893 ve vlastivědě politického okrsku Jeseník.

 „Vypráví se, že původními obyvateli byli havíři přivandrovalí z Čech, kteří hledali na Zlatém Chlumu zlato a také založili poměrně rozvětvený důl, jak se dá rozpoznat z propadlých štol a šachet. Během třicetileté války byli havíři vyhnáni a v důsledku toho skončila i těžba. Jen málo rodinám se podařilo zachránit se před nepřáteli a tyto se po skončení války přestěhovaly na úpatí Zlatého Chlumu. Z tohoto osídlení vzniklo místo s názvem podle původní vlasti havířů „Česká Ves“.

Z následujících krátkých výkladů je zřejmé, že různé listiny vyvracejí tyto pověstmi opředené letopočty založení místa.

Behemischdorf 1416. – Tak je toto místo uvedeno v roce 1416 podle listiny Nyské zemské knihy jménem „Behemischdorf“; přímo se uvádí: „22. II. 1416 odstupuje jesenický fojt Hincko de Mouschczyn biskupovi fojtství Jeseník a statky ve Waltirsdorfu (Široký Brod), Behemischdorfu (Česká Ves), Wustkirche (Písečná) a Buxendorfu (Bukovice).

Behemischedorf 1422. – O 6 let později se toto místo v jedné diecézní listině (Wroclaw) z roku 1422 nazývá „Behemischedorf“.

Jak dále dokazuje značný počet listin, existovala naše obec – jako ostatně většina dnešních obcí v oblasti Jesenicka – už dávno před rokem 1400. Naši osadu ovšem v onom časovém období nenajdeme pod názvem "Böhmischdorf", nýbrž pod označením "Waltersdorf“.

Walteri villa 1305. -

Kolem 1305 byly totiž v Liber fundationis vratislavských biskupů vyjmenovány jako příslušné k biskupskému úřednímu sídlu Jeseník následující místa, která zde dodnes jako obce existují: Walteri villa, Adilsdorf (Adolfovice), Thomasbergk (Domašov), Linda (Lipová) a Hodorpb (Bukovice). Jmenovaný Walteri villa je Žleb, dříve Valteřice, sahal od jesenické územní hranice až po Mikulovice a zahrnoval dnešní území České Vsi, Písečné, Širokého Brodu a Hradce. 1416 bylo označení "Waltersdorf" použito naposledy a na jeho místo nastupují místní názvy "Behemischdorf, Breytfort a Wustkirche."

Mezi osadami vzniklými z někdejšího Waltersdorfu zůstala jen v dnešní České Vsi zachována ústně předávaná zmínka o tom, že se to místo kdysi nazývalo Waltersdorf. To nám dokazuje, že se toto místo v následujících letech nadále rovnoměrně rozvíjelo jako samostatná vesnice, zatímco Písečná v letech 1443 až 1559 není v listinách vůbec zmiňována a Široký Brod až o půl století později, od 1475, kdy se rozvinul jako zemědělská vesnice.

 V listině Akta Thome, napsané v roce 1284, jejíž obsah pojednává o sporu mezi wroclawským biskupem Tomášem II. a vévodou Jindřichem IV. z Wroclawi o vlastnictví a získání 66 německých vesnic v dnešní nyské a jesenické oblasti, jsou z údolí Bělé a Vidnavy jmenovitě nazvány obce, které jsou v přiložené skice označeny 1 až 21.

 

 

 

dscf6715.jpg

 

Waltherovici 1284. –

 

Takto je udávána jako vysloveně ležící v oblasti Jeseníku ještě jedna osada Waltherovici, tak jako dalších 5 dnes už neexistujících názvů. Jmenované Waltherovici je shodné s Walteri villa, které je zmiňováno v Liber fundationis z roku1305. Tím je potvrzeno nejstarší označení naší obce, což dokazují doposud nalezené listiny.

Vesnice, uváděné v Akta Thome, existovaly už 1284 a to, jak se v tehdejších listinách mnohokrát opakuje: od doby, kam nesahá žádná lidská paměť.

Tím je řečeno, že vévodské právo nad vesnicemi ležícími v tehdejším pohraničí příslušelo předkům vévody z Wroclawi už od doby prvního založení biskupství wroclawského, tedy už před rokem 1000.

Podle toho vesnice jmenované v Akta Thome – mezi nimi Waltersdorf, jehož část tvoří dnešní Česká Ves – existovaly ve svém jádře už před rokem 1000 a tedy i naše obec se vší pravděpodobností existuje více než tisíc let.

 

Svobodný dvůr Žleb (Valteřice)

Severovýchodně od Jeseníku se nacházel panský dvůr nebo svobodné sídlo „Valteřice“, které se skládalo z více částí a rozprostíralo se v celém údolí středního toku Bělé. Zasahovalo od hranice Jeseníku až po Mikulovice, do stran až k hranici Červené Vody a Supíkovic, případně Ondřejovic a zahrnovalo tak dnešní území České Vsi, Písečné, Širokého Brodu a Hradce.

 

Poplužní dvůr v dnešní Písečné. -

Toto „svobodné panství“ zahrnovalo tři statky neboli „poplužní dvory“, z nichž ten v dnešní Písečné, případně v dřívější obci „Pustý kostel“ ležel uprostřed a byl nejdůležitější. Stál na místě dnešní rychty v Písečné na staré cestě vedoucí do Širokého Brodu, na takzvané „máslové stezce“.

V jeho blízkosti se také rozvětvovala stará spojovací cesta, která vedla přes Hradec, Novou Ves a Biskupow do Nysy. Tedy opět důležitá křižovatka cest.

Vedle poplužního dvora v Písečné, který tvořil jádro někdejších Valteřic, existovaly takové dvory ještě v dnešní České Vsi a v Širokém Brodě.

 

Poplužní dvůr v dnešním Širokém Brodě

Posledně jmenovaný ležel také na máslové stezce vedoucí na jedné straně přes Divočáka k Hornímu dvoru u Červené Vody, na druhé straně přes Sporný vrch a Javornou k panskému dvoru v Ondřejovicích, a to tam, kde tato stezka procházela přes široký brod řeky Bělé. Podle polohy tohoto důležitého přechodu Bělé dostala také vesnice svůj dnešní název „Široký Brod“. Někdejší poplužní dvůr je dnešní rychta; odedávna tam byl provozován hostinec. K tomuto poplužnímu dvoru patřil tehdy také dnešní Hradec, u kterého byla pouze obdělávána část polí kolem Bělé.

Teprve když  se tato část panství 1351 oddělila od tehdejšího Waltersdorfu a osamostatnila se, byla i zde zřízena budova poplužního dvora.

 „U příležitosti osvětového vzdělávacího kurzu v Praze roku 1922 byla podle zprávy účastníka kurzu, odborného učitele Jos. Völkla z Janova u Krnova ve Slezsku, označena jako typická řadová vesnice mezi jinými právě Česká Ves.“

 

 

dscf7054.jpg

1926 Rolf Sladetschek

 

Poplužní dvůr v dnešní České Vsi

Nejvíce na jihozápad a nejblíže k Frývaldovu ležel poplužní dvůr v dnešní České Vsi. Byl veden pod názvem „Kobel“, což má stejný význam jako „dvůr“ Název Kobel se v průběhu staletí změnil na „Göbel“, které zůstává až do současnosti označením pole ležícího na západní straně údolí od hranice Frývaldova až po bažinu včetně hospodářství č. 72 (Franz Böhm). Tehdejší poplužní dvůr s provozovaným výčepem se stal dnešní rychtou, příp. hostincem s řemeslnou dílnou.

Také tento poplužní dvůr byl, stejně jako ty v Písečné a Širokém Brodu, spojen máslovou stezkou se dvory v Červené Vodě a Ondřejovicích. Tato spojovací cesta, ještě dnes hojně používaná červenovodskými obchodníky, se v sedle mezi Černou horou a Křemenáčem odděluje od vlastní máslové stezky a vede přes pole černohorského močálu až k okraji Červené Vody. Stejně jako svobodný dvůr vesnice Frývaldov ležely pod ochranou výše zmíněných poplužních dvorů chalupy dědičných domkářů a domkářů s polnostmi s navazujícími pruhy polí a luk. Hodně půdy ale leželo ladem, neboť dvůr a domkáři si vzali jen tu nejlepší část polí. Pole byla obdělávána podle starého německého trojpolního hospodaření = střídaly se jařiny, ozimy a úhor. Velmi často byla pečlivě obdělávaná pole zcela zničena divokou zvěří, která hojně obývala blízké lesy.

  Výše uvedený text je použit z německy psané kroniky č. 1 obce Česká Ves z let 1921 - 1945. Z kurentu přepsal Roman Janas. Do češtiny přeložila Mgr. Jana Reichlová.

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář